Článek z časopisu Svět motorů, ročník 1982. Text: Ing. O. Gregora Snímky: Fiat
Konkurence na světovém trhu osobních automobilů je stále tvrdší. Stoupajícím nárokům zákazníků se snaží výrobci vyhovět novými typy lepších užitných vlastností, komfortnějšími a úspornějšími než jejich předchůdci. A přece v záplavě novinek objevíme nejeden typ, jenž se sice "narodil" před deseti i více léty, ale dodnes se těší značnému zájmu a oblibě. Samozřejmě, že musel být za tu dobu několikrát modernizován, mj. i proto, aby dostál zpřísňujícím se legislativním předpisům, nicméně na jeho koncepci a základním konstrukčním řešení se nic nezměnilo. K těmto "nestárnoucím" vozům patří i Fiat 127, jeden z nejúspěšnějších typů v historii této značky. Jeho výroba začala v březnu 1971 a o necelý rok později se již pyšnil titulem "Automobil roku 1971". V roce 1973 byl již nejprodávanějším vozem v Evropě, když na tomto místě, které si udržel dalších pět let, vystřídal "Brouka" VW. K základnímu typu "900" s dvoudveřovou karosérií postupně přibývaly další a rozšiřující se typová řada byla postupně modernizována. V březnu 1972 přibyl typ s třídveřovou karosérií, v říjnu 1974 Special a v červnu 1976 čtyřdveřová karosérie. Při první velké modernizaci v dubnu 1977 dostal vůz nejen novou tvář, ale i alternativní větší motor 1050 cm3. V řadě inovačních kroků následovaly v březnu 1978 typ Fiorino, v červnu 1978 výkonnější Sport, o rok později v květnu Top a v říjnu Rustica. Do osmdesátých let vkročila "stosedmadvacítka" typem Panorama s karosérií , kombi a v únoru 1981 obohatil nabídku typ 127 Diesel s nejmenším sériově vyráběným vznětovým motorem.
Výroba začala v mateřském závodě Mirafiori, ale již v r. 1972 opustily první vozy tohoto typu brány filiálního závodu ve španělské Pamploně a v r. 1976 i v brazilském Belo Horizonte. V říjnu loňského roku překročila celková výroba této řady pět miliónů vozů. I když v posledních létech dostala "stosedmadvacítka" ve výrobním programu této značky moderní sousedy - menší typ Panda a větší Ritmo, neovlivnilo to nijak výrazně její obchodní úspěch a tak vzdor předpovědím, že bude brzy nahrazena novým typem, se ji Fiat rozhodl opět modernizovat. A tak koncem minulého roku ohlásil jíž třetí generaci této řady, již předvedli na prvních letošních autosalónech.
Special, Super a Sport
Ani tato modernizace, s níž by chtěl Fiat vydržet asi do poloviny osmdesátých let, nezměnila nic na základní koncepci, charakterizované dvouprostorovou karosérii, předním pohonem, napříč uloženým motorem a nezávisle zavěšenými koly. Z předchozích typů byla převzata karosérie, která však řadou detailních změn dostala novou tvář. Nejvýraznější z nich je zcela nová čelní stěna z plastu, jenž se stále více uplatňuje jako plnohodnotná náhrada "klasického" materiálu - oceli, jež předčí především menší hmotností a odolností proti korozi. Tak jako u mnoha nových vozů je horní část čelní stěny s jednoduchou maskou chladiče a navazujícími velkými hranatými světlomety skloněna mírně vzad. Pod nimi je jednodílný rozměrný nárazník, lisovaný z polypropylenu, odolného proti poškození při nárazech malou rychlostí. Je protažen do boků až ke kolům a u typu Sport je v celku s aerodynamickým spoilerem. Nový tvar čelní stěny sice nepůsobí esteticky příliš zdařile (je to ovšem věc subjektivního posuzování), nicméně přispěl ke snížení spotřeby nových typů. Přepracována byla rovněž záď vozu, jíž dominuje jednodílný plastový nárazník, nad nímž jsou v plastovém rámu velké koncové svítilny se standardně vestavěnými zpětnými světlomety a koncovými mlhovými svítilnami. Boky karosérie chrání vysoké plastové lišty ve výši nárazníků, na něž u typu Sport navazují ještě plastové lemy blatníků. Tento typ má navíc i plastový rámeček vstupního otvoru vzduchu v kapotě, aerodynamickou přítlačnou plošku pod zadním oknem a plastovou lištu na odtokové hrané střechy. Přestože rozměry karosérie se proti předchozím typům nezměnily, je nová "stosedmadvacítka" v důsledku rozsáhlejšího použití plastových dílů o 65 mm delší a o 25 mm širší. Rozvor náprav (viz rozměrový náčrtek) je stejný, rozchod kol je však asi o 10 mm větší. neboť' kola mají širší ráfky- 41/2" místo dosavadních 4".
V souladu se stupňujícími se nároky na komfort i u vozů nižší třídy byl podstatně přepracován interiér. Nejvíce se změnila přístrojová deska s přehledně uspořádanými prvky ve vystupující části před volantem a v navazujícím panelu uprostřed. Jednotlivé typy jsou odlišeny rozsahem a úrovní výstroje, k níž např. u typu Sport patří standardně elektronický otáčkoměr, tlakoměr oleje a digitální hodiny.
Zvýšené pohodlí posádky zaručují lépe anatomicky tvarovaná sedadla - zejména přední, s opěradly o 60 mm vyššími a standardně vybavenými opěrkami hlav. Zadní sedadla typů s lichým počtem dveří jsou samozřejmě sklopná a umožňují podle potřeby zvětšit zavazadlový prostor. Přední sedadla mají standardně samonavíjecí pásy s dolními úchyty u dveří posuvnými, takže i při změně polohy sedadel dobře přiléhají Na přání dodává výrobce samonavíjecí pásy i pro zadní sedadla. Nejskromněji je vybaven typ Special. Super se od něj liší např. výklopnými zadními bočními okny a zevnitř seřiditelným vnějším zpětným zrcátkem. Na přání mohou mít oba typy elektricky vyhřívané zadní okno se stíračem a ostřikovačem. Super ještě zbarvená skla a sortiment laků rozšířený o metalízu. Špičkový typ celé řady Sport je nejbohatěji vybaven a jeho sportovní charakter je zdůrazněn nejen již zmíněnými plastovými doplňky karosérie, ale i na přání dodávanými koly z lehké slitiny s nízkoprofilovými pneumatikami. Komtort všech typů se podařilo zvýšit výkonnější ventilační a topnou soustavou a účinnější izolací hluku poháněcí soustavy.
Nový motor a převodovka
Třetí generace Fiatu 127 má celkem šest typů:
- 127 Special 900 se čtyřstupňovou převodovkou a dvoudveřovou karosérií
- 127 Special 900 se čtyřstupňovou převodovkou a třidveřvou karosérií
- 127 Super 900 se čtyřstupňovou převodovkou a třídveřovou karosérií
- 127 Super 900 se čtyřstupňovou převodovkou a pětidveřovou karosérií
- 127 Super 1050 s pětistupňovou převodovkou a třídveřovou karosérií
- 127 Sport 1300 s pětistupňovou převodovkou a třídveřovou karosérií
Nezměněny zůstaly typy 127 Diesel a 127 Panorama.
Typy Special a Super převzaly osvědčené motory svých předchůdců - řadové čtyřválce 903 cm3 s rozvodem OHV a výkonem 33 kW/5600 1/min, reso. 1049 cm3 s rozvodem OHC a výkonem 37 kW/5600 1/min. Novinkou v této řadě je motor nejvýkonnějšího typu Sport. Má objem 1301 cm3, rozvod OHC a výkon 55 kW/5750 1/min. Rozměrově se shoduje s motorem brazilského Typu 147má stejné vrtání jako původní motor 1049 cm3, ale zdvih zvětšený z 57,8 mm na 71,5 mm. Ve srovnání s ním má nejen o 4 kW větší výkon, ale i příznivější charakteristiku, neboť křivky výkonu a točivého momentu dosahují vrcholu při otáčkách o 750. resp. 1000 1/min nižších. To se v provozu projevuje větší pružností, lepšími dynamickými vlastnostmi, nižší hladinou hluku a příznivější spotřebou paliva v celém rozsahu.
Významným přínosem modernizace je i nová pětistupňová převodovka, již má standardně nejen typ Sport, ale i Super s větším motorem. Je racionálně odvozena od čtyřstupňové převodovky, s niž má shodné první čtyři stupně. Pátý stupeň je vestavěný úsporný rychloběh s převodem 0.831, jenž např. při rychlosti 120 km/h snižuje otáčky motoru ze 4700 1/min na čtvrtý stupeň na 4100 1/min a zejména v dálničním provozu přispívá ke snížení spotřeby paliva. Výrobce udává, že typ Sport má při ustálené rychlosti 140 km/h o 20 % nižší spotřebu než jeho předchůdce. Úspornější jsou ovšem všechny typy nové řady, a to nejen díky aerodynamicky účinnějším karosériím, ale i optimálnímu seřízení karburátorů. Tak např. základní typ Special má podle metodiky EHK, tj. při ustálených rychlostech 90/120 km/h a při simulovaném městském provozu, spotřebu 5,6/7,9/8,3 I/100 km, přesto však svými dynamickými vlastnostmi uspokojí běžné nároky - jak největší rychlostí 135 km/h, tak zrychlením z 0 na 100 km/h za 19,1 s. Nejvýkonnější typ Sport je určen zejména milovníkům temperamentních malých vozů. Dosahuje největší rychlosti 165 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za pouhých 12 s. Za požitek z jízdy však nemusí jeho majitel platit nepřiměřeně vysokou spotřebou paliva - podle údajů výrobce se tento typ spokojí s 6,1/7,7/9,9 l/ 100 km.
Nová generace Fiatu 127, jíž tento typ vstoupil již do druhého desetiletí své existence, je příkladem, že podmínkou obchodního úspěchu není vždy jen nákladný vývoj zcela nové konstrukce. Stejně účinná, ale podstatně levnější může být i promyšlená inovace osvědčeného typu, pokud se přijatelnými změnami podaří vyhovět zpřísňujícím se požadavkům legislativy i klientely. Podrobné technické údaje tohoto vozu přineseme v Minisalónu některého z příštích čísel SM.